Příští povodeň ve Slavoníně může být menší
V posledním desetiletí se v Česku objevuje ještě další problém: výrazně ubývá samotné zemědělské půdy. Od roku 2000 se jedná průměrně o 10 hektarů denně, v letech 2007–2008 dokonce více než 13 hektarů za den, většinou je úrodná půda vyjmuta ve prospěch výstavby výrobních nebo obytných ploch.
Rozloha zpevněných ploch ČR je nyní přibližně srovnatelná s územím Lucemburska (2500 km2). Při průměrném množství srážek v ČR (700 mm ročně) dopadne na takto velkou plochu cca 1,6 miliardy m3 vody, tj. téměř polovina objemu všech vodních nádrží v naší zemi. Zatímco půda zarostlá vegetací má vysokou míru vsaku (odteče jen cca 5 % srážek), u zpevněných ploch je míra vsaku téměř nulová. Je zjevné, že zejména při intenzivních srážkách tato voda ihned odtéká po povrchu a velmi významně tak přispívá ke vzniku povodní.
Jaké důsledky má nepromyšlená zástavba krajiny novými obchodními centry a dalšími developerskými záměry, připomněla víkendová lokální povodeň ve Slavoníně. Škody, které způsobila voda z rozvodněné říčky Nemilanka, mohly být výrazně nižší, kdyby před 10 lety, když Magistrát města Olomouce zástavbu v lokalitě Horní Lán povoloval, vhodnými způsoby kompenzoval omezené možnosti krajiny zadržovat vodu.
Hnutí DUHA a sdružení Nemilanka tehdy namítali, že obchodní centra s parkovišti na Horním Lánu a v lokalitě „Pod Vlachovým", prosazené developery a společností GEMO, zhorší vsakování dešťových srážek a dále sníží ekologickou stabilitu krajiny. Ekologické organizace navrhly kompenzační opatření, která spočívala v zachování nivy Nemilanky a realizaci opatření na lepší zasakování vody u nově stavěných objektů. Namísto toho došlo ke zničení 2 hektarů nivy Nemilanky a mokřadů, které jsou klíčové pro zadržování vody v krajině a tlumení povodní.
Příští povodeň však přesto může být menší. Magistrát města Olomouce však musí odmítnout navrženou podobu (koncept) územního plánu, který v povodí Nemilanky umisťuje další betonové plochy (například u ulice Balcárkovy). Další developerské projekty jsou plánovány na Tabulovém vrchu na Nové Ulici – takzvaném zeleném horizontu města, kde se nachází pramenná oblast potoka Nemilanka. Vzrostlá zeleň dnes v lokalitě vytváří také široké možnosti rekreace. Zatrubněnou Nemilanku je v některých místech také možné revitalizovat s pomocí příspěvků Evropské unie a vrátit tak narušenému ekosystému jeho přirozené funkce. Jinak bude Slavonín v permanentním ohrožení povodněmi.
Miroslav Kutal
Divoký východ. Černá sjezdovka, za kterou může kůrovec
Pan Radomír Prus, jednatel společnosti Capital group service a několika dalších firem holdingu Excelsior v posledním čísle týdeníku Horizont obsáhle obhajuje svůj záměr nové ilegální sjezdovky ski areálu Armáda v Dolní Lomné a tiskovou zprávu Hnutí DUHA, které na činnost upozornilo veřejnost, označuje za „blábol“.
Miroslav Kutal
Má smysl kácet u Ptačího potoka?
Několik autorů již blíže rozebíralo okolnosti blokády nelegálního kácení u Ptačího potoka a některé pověry, které se kolem akce objevují. Shrnuji a doplňuji důvody, proč je zásah nesmyslný zejména z důvodu regulace šíření kůrovce. Považuji to za důležité zejména z ohledem na fakt, že těžba dřeva v národním parku je ze zákona možná pouze v případě, že se jedná o kůrovcem napadené stromy.
Miroslav Kutal
Fotopříběh: Rysí kořist u Bílého Kříže (CHKO Beskydy)
Rys ostrovid je v naší přírodě nejčastější velkou šelmou a oponenti (někteří myslivci) mu rádi vytýkají lov „plýtvavým způsobem“ či dokonce, že často zabíjí jen „ze zábavy“. Opomenu pro tentokrát diskuzi na téma, zda lov zvěře ze strany myslivců (tzv. obhospodařování zvěře) probíhá ze zábavy, pro potřebu uživit se, či z nějakého vyššího cíle „péče o zvěř“.
Miroslav Kutal
Rozhovor s medvědem: když lidi nabízejí, tak bereme
Na Slovensku se prý přemnožili medvědi, pojišťovny nás varují, že „jsou tam všude“. Před časem jsem se vydal přímo do jámy lvové — do Západních Tater. Bez jakékoliv zbraně, jen s celtou, hrstkou jídla a plynovým vařičem. V divokých horách jsem strávil sedm dnů — a přežil kupodivu bez zranění. Jaké jsou pohledy medvědů na lidské počínání jsem zjistil v rozhovoru s obávaným „zabijákem“.
Miroslav Kutal
Se vzácnými zvířaty se naučíme žít
Do české krajiny vrací unikátní zvířata, jež byla v minulosti vyhubena. Horské lesy Beskyd a Šumavy už obývá slušná populace rysů. Ve skalách Českého Švýcarska nebo Broumovska nebo na kostelních věžích v Praze opět hnízdí sokoli. Nad třeboňskými rybníky krouží orli mořští. Do stále více řek se vrací bobři, kteří od nás zmizeli před 200 lety. Ale se vzácnými zvířaty přichází nový úkol i pro nás: musíme se znovu naučit s nimi sdílet krajinu, což jsme desítky i stovky let nedělali. Myslivcům to očividně působí potíže, a proto pytláci soustavně odstřelují vzácné rysy a tajemní zabíječi kladou otrávené návnady na orly. Ale výzva nekončí u myslivců. Týká se rovněž nás ostatních.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Americkou Oklahomu a okolní státy zasáhla série tornád. Úřady hlásí čtyři mrtvé
Nejméně čtyři mrtvé si vyžádala série tornád, která od sobotního večera zasáhla Oklahomu. Podle...
Nikdy nekončící hrozba. Finsko si zvyká na nový vztah s Ruskem
Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici...
Lesy chce předat mnichům bez soutěže. Smlouvu nachystal starosta předem
Premium Mohlo to být jedno z rozhodnutí, jakých města jako osmitisícové Milevsko udělají ročně stovky....
Stavební úřady se děsí novely, mluví o nejistotě a nabírají nové pracovníky
Stavební úřady napříč republikou se obávají reformy stavebního zákona. Kvůli nárůstu práce tak...
DLOUHODOBÁ BRIGÁDNICKÁ VÝPOMOC – Zadávání farmakovigilančních dat
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha
- Počet článků 10
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2870x