Potřebuje Olomouc severní spoj?

Diskuze o takzvaném severním spoji, která přichází s novým územním plánem Olomouce, je poznamenaná špatně dostupnými informacemi o možnostech jeho vedení. Město sice věnovalo do popularizace územního plánu mnoho energie a a finančních prostředků, ale veřejnosti studium více než 650 stránek dokumentu příliš neusnadnilo. Neexistuje stručné shrnutí zásadních změn a důležitých plánovaných záměrů. Mapy na internetu neobsahují názvy ulic, neumožňují překrývání jednotlivých vrstev mezi sebou. Orientace v celém dokumentu tak vyžaduje mnoho času a především vytrvalost.

Povede tudy jednou tranzit? (Lazecká ulice)

Důsledkem této špatné komunikace je například i nepřesná mapa v pátečním vydání MF DNES (6.8.2010). Variantnost vedení severního spoje nespočívá v tom, zda bude silnice vedená po břehu Moravy nebo  po ulici Dlouhá nebo Dobrovského (tam vede onen "tranzitní" tah už dnes). Severní spoj v obou variantách protíná historickou cestu mezi Klášterním Hradiskem a Černou cestou, vede Sokolovskou ulicí po levém břehu Moravy, kterou překlenuje na Lazcích u Hermanovy a Synkovy ulice. Teprve u baseballového hřiště se možnosti rozdělují: buď trasa vede po levém břehu Mlýnského potoka nebo o 200 metrů dál přes Hejčínské louky. Mlýnský potok pak obě varianty překonávají společně a vedou podél Moravských železáren paralelně s Máchovou ulicí směrem ke kruhovému objezdu u Globusu. Často zmiňovaný tah ulicí Václava III. není severním spojem, ale novou propojkou mezi ulicemi Dobrovského a Sokolovskou (DS-20), který je zanesen v obou variantách.

Mapa zobrazuje 2 varianty vedení severního spoje. Červeně čárkovaná varianta vede podél Mlýnského potoka, modře čárkovaná asi o 200 m dál přes Hejčínské louky. Malá přehlednost obrázku je dána skutečností, že jinou než katastrální mapu nelze za podklad zvolit (kopie map z www.olomouc.eu/uzemni-planovani, modrá varianta dokreslena autorem).

Co si o těchto variantách myslet? Vedení podél Mlýnského potoka by zničilo kvalitní břehový porost a narušilo rekreační funkci tohoto území. Po druhém břehu vede vycházková trasa na Poděbrady, ale tu by překřížily nakonec obě dvě varianty. Druhá varianta zase prochází přes zahrádkářskou kolonii.

Obecně je deklarována potřeba severního spoje z důvodu odlehčení centra od dopravy. Ale může situaci skutečně zlepšit nový průtah městem 500–1000 metrů od stávajícího propojení? Bezpochyby přinese dopravu do dosud klidných městských částí na Lazcích, navíc nová propojka DS-20 umožní další spojení s centrem přes klidnou ulici Na Letné a Václava III. Vyvstává tedy otázka, zda počet obyvatel, kteří by byli negativně ovlivněni severním spojem a novými propojkami nebude větší, než je současný stav. Jedná se zatím pouze o územní plán a případná realizace stavby je v nedohlednu. Ale už teď je nutné si klást otázku, zda chceme držet územní rezervu přinášející sporné výhody, nebo budeme hledat jiná řešení. Tyto odpovědi však nový územní plán ani žádná doprovodná studie nepřináší. Pro úplnost dodávám, že vedení trasy severněji není myslitelné, protože by zasáhlo chráněnou krajinnou oblast Litovelské Pomoraví – rezervaci Plané loučky a rekreační jezera Poděbrady.

Vše je tedy otázka hodnot: mají větší hodnotu klidné Lazce a příroda Litovelského Pomoraví, nebo potřeba se co nejrychleji dostat z jedné strany města do druhé? Pokud svou hodnotu mají pro různé skupiny obyvatel obě hodnoty, nastává další otázka: Není nutnost rychlého spojení proveditelná jinak než automobilovou dopravou? Proč je plánováno tolik nových silnic a propojek pro motoristy, když se počítá zároveň s tolika novými tramvajovými linkami? Co bude mít prioritu? Proč není zohledněn například potenciál, jaký by mohl přinést systém P+R a tramvajových linek? S žádným parkovištěm typu Park and ride (čili systému, kdy jsou auta ponechána na periferii a dál lidé pokračují městskou hromadnou dopravou), se však ve Chválkovicích nebo Bělidlech nepočítá.