Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Hýřivá švadlena ani drahou jehlou jizvu v krajině nezašila

Dnes, 25. listopadu 2009 se otevírá 74 kilometrů dálnice D47 (D1), která představuje rekord betonové lobby, neboť její cena je v průměru 770 miliónů korun za kilometr.

Investor – Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) – také ignoroval podmínky, které mu udělilo Ministerstvo životního prostředí. Na úseku D4704 u Podhoří u Hranic na Moravě ŘSD nepostavilo ekodukt (přechod pro zvěř), který měl zajistit migraci velkých savců přes Moravskou bránu. Okolní krajina je právě v tomto místě – podél vodoteče Žabník – nejlépe průchodná.

(ŘSD nejdříve tento dálniční úsek postavilo bez ekoduktu a posléze požádalo MŽP o změnu  podmínky.  Navrhlo místo ekoduktu vykoupit a vysázet několik kilometrů dlouhý migrační koridor, který by zvěř navedl k existujícím podchodům, což nebyl až tak špatný nápad. Ředitelství však nedokázalo předložit žádné garance a za více než rok provozu tohoto dálničního úseku nevytvořilo ani metr koridoru). Snímek zachycuje břehový porost Žabníku z pohledu na severozápad (v pozadí Oderské vrchy). Přes nově postavenou bariéru si tak migrující vlci, rysi nebo jiní velcí savci najdou cestu z Beskyd do Jeseníků jen stěží. Právě Jeseníky rysi v osmdesátých letech znovu osídlili přirozenou migrací z Beskyd, ovšem jejich stavy se od devadesátých let udržují nejspíše vinou pytláctví na kriticky nízké úrovni – žije tu pravděpodobně jen několik zvířat. Kontakt s původní karpatskou populací je pro dlouhodobé udržení rysa v Jeseníkách nutností. ŘSD už nemůže argumentovat (jak jindy s oblibou tvrdí), že by přechod pro zvěř dálnici ještě více prodražil. O pět kilometrů dále totiž vyprojektovalo a postavilo velmi náročný a drahý přesýpaný most, který ve svých materiálech sám nazývá „ekoduktem“ .

Přitom v tomto místě nikdo nikdy žádný ekodukt nepožadoval. Dálniční úsek totiž prochází blízko zástavby a je minimální šance, že by jej zvěř mohla někdy využívat. Nesmyslně umístěná stavba tak slouží jen řidičům pro parádu.

Investor při stavbě D47 nerespektoval dokonce ani svůj vlastní projekt. Podjezd pod dálnicí u obce Podhoří (km 95,8) například postavil v rozporu se schváleným stavebním povolením. Podle dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení má na místě stát přesýpaný železobetonový rám o šířce konstrukce 8,5 m s vratnými piloty dlouhými 10,5 m.

Ve skutečnosti ovšem ŘSD nechalo vyhloubit pouze 6 metrů široký tunel (tzv. tubosider), konstrukčně mnohem jednodušší a především levnější.

Fakturována byla ovšem původní stavba a zhotovitel (vedoucí Sdružení D4704 – firma Skanska) si tak „strčil do kapsy“ několik miliónů korun daňových poplatníků. Podobné triky při stavebních zakázkách jsou nejspíše důvodem, proč stát staví dvakrát dráž než například v sousedním Německu. Úzký tunel je také samozřejmě hůře průchodný pro velké savce.

Bohužel, během výstavby D47 Ředitelství silnic a dálnic ČR ukázalo, že kromě neokázalého plýtvání veřejnými prostředky zcela ignoruje odborníky navržená opatření, která měla mírnit negativní vliv stavby na fragmentaci krajiny a hrubě porušuje i platné stavební povolení. Majitel rodinného domku by stavbu s podobnými defekty musel odstranit a platit nemalou pokutu. Stavební úřad však na stížnost Hnutí DUHA v případě D47 čtvrt roku nereaguje a odmítá poskytnout informace.

Autor: Miroslav Kutal | středa 25.11.2009 0:11 | karma článku: 18,98 | přečteno: 2463x
  • Další články autora

Miroslav Kutal

Divoký východ. Černá sjezdovka, za kterou může kůrovec

Pan Radomír Prus, jednatel společnosti Capital group service a několika dalších firem holdingu Excelsior v posledním čísle týdeníku Horizont obsáhle obhajuje svůj záměr nové ilegální sjezdovky ski areálu Armáda v Dolní Lomné a tiskovou zprávu Hnutí DUHA, které na činnost upozornilo veřejnost, označuje za „blábol“.

8.3.2013 v 20:53 | Karma: 20,71 | Přečteno: 1023x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Miroslav Kutal

Má smysl kácet u Ptačího potoka?

Několik autorů již blíže rozebíralo okolnosti blokády nelegálního kácení u Ptačího potoka a některé pověry, které se kolem akce objevují. Shrnuji a doplňuji důvody, proč je zásah nesmyslný zejména z důvodu regulace šíření kůrovce. Považuji to za důležité zejména z ohledem na fakt, že těžba dřeva v národním parku je ze zákona možná pouze v případě, že se jedná o kůrovcem napadené stromy.

9.8.2011 v 12:27 | Karma: 38,49 | Přečteno: 5319x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Miroslav Kutal

Fotopříběh: Rysí kořist u Bílého Kříže (CHKO Beskydy)

Rys ostrovid je v naší přírodě nejčastější velkou šelmou a oponenti (někteří myslivci) mu rádi vytýkají lov „plýtvavým způsobem“ či dokonce, že často zabíjí jen „ze zábavy“. Opomenu pro tentokrát diskuzi na téma, zda lov zvěře ze strany myslivců (tzv. obhospodařování zvěře) probíhá ze zábavy, pro potřebu uživit se, či z nějakého vyššího cíle „péče o zvěř“.

27.4.2011 v 19:54 | Karma: 32,66 | Přečteno: 4812x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Miroslav Kutal

Rozhovor s medvědem: když lidi nabízejí, tak bereme

Na Slovensku se prý přemnožili medvědi, pojišťovny nás varují, že „jsou tam všude“. Před časem jsem se vydal přímo do jámy lvové — do Západních Tater. Bez jakékoliv zbraně, jen s celtou, hrstkou jídla a plynovým vařičem. V divokých horách jsem strávil sedm dnů — a přežil kupodivu bez zranění. Jaké jsou pohledy medvědů na lidské počínání jsem zjistil v rozhovoru s obávaným „zabijákem“.

4.10.2010 v 20:10 | Karma: 24,44 | Přečteno: 1729x | Diskuse| Ostatní

Miroslav Kutal

Příští povodeň ve Slavoníně může být menší

Česká zemědělsky obdělávaná krajina prošla za posledních šedesát let radikálními změnami. Násilné scelování pozemků v 50. letech 20. století znamenalo rozsáhlé zjednodušení a rozorání krajiny: likvidaci remízků, mezí a stromořadí podél polních cest. Během 50. let se rozloha rozptýlené zeleně snížila čtyřikrát, její celkový úbytek do roku 1990 činil 50 000 hektarů a byly zrušeny dvě třetiny polních cest. Tyto neobdělávané plochy byly základní kostrou pestré přírody – sloužily jako domov pro mnoho druhů ptáků, menších savců, hmyzu nebo rostlin, chránily půdu před erozí a zadržovaly vodu v krajině. Rozptýlená zeleň tak ve výsledku zvyšovala ekologickou stabilitu krajiny.

12.8.2010 v 18:32 | Karma: 11,15 | Přečteno: 1195x | Diskuse| Ostatní

Miroslav Kutal

Se vzácnými zvířaty se naučíme žít

Do české krajiny vrací unikátní zvířata, jež byla v minulosti vyhubena. Horské lesy Beskyd a Šumavy už obývá slušná populace rysů. Ve skalách Českého Švýcarska nebo Broumovska nebo na kostelních věžích v Praze opět hnízdí sokoli. Nad třeboňskými rybníky krouží orli mořští. Do stále více řek se vrací bobři, kteří od nás zmizeli před 200 lety. Ale se vzácnými zvířaty přichází nový úkol i pro nás: musíme se znovu naučit s nimi sdílet krajinu, což jsme desítky i stovky let nedělali. Myslivcům to očividně působí potíže, a proto pytláci soustavně odstřelují vzácné rysy a tajemní zabíječi kladou otrávené návnady na orly. Ale výzva nekončí u myslivců. Týká se rovněž nás ostatních.

9.8.2010 v 18:40 | Karma: 23,55 | Přečteno: 1626x | Diskuse| Ostatní

Miroslav Kutal

Potřebuje Olomouc severní spoj?

Diskuze o takzvaném severním spoji, která přichází s novým územním plánem Olomouce, je poznamenaná špatně dostupnými informacemi o možnostech jeho vedení. Město sice věnovalo do popularizace územního plánu mnoho energie a a finančních prostředků, ale veřejnosti studium více než 650 stránek dokumentu příliš neusnadnilo. Neexistuje stručné shrnutí zásadních změn a důležitých plánovaných záměrů. Mapy na internetu neobsahují názvy ulic, neumožňují překrývání jednotlivých vrstev mezi sebou. Orientace v celém dokumentu tak vyžaduje mnoho času a především vytrvalost.

6.8.2010 v 15:58 | Karma: 18,57 | Přečteno: 2739x | Diskuse| Ostatní

Miroslav Kutal

Na vandru s medvědy

Jeden den v životě (cesta z města do Slovenského rudohoří - Poľany, nepříliš známého malebného koutu Slovenska s množstvím přírodních krás - včetně medvědů...).

29.9.2009 v 22:06 | Karma: 18,59 | Přečteno: 2990x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Miroslav Kutal

Přírodní drama u pramenů Vltavy: (zase) zde usychají stromy

Turisticky oblíbené prameny Vltavy nedaleko šumavské Kvildy se za poslední rok změnily téměř k nepoznání. Vody z podzemí je stále dost, přesto okolní lesy chřadnou. Hlavním původcem však v tomto případě není člověk. Obnova lesa v první zóně národního parku probíhá pod taktovkou drobného podkorního hmyzu s tajuplným jménem lýkožrout...

8.8.2009 v 18:40 | Karma: 33,29 | Přečteno: 4806x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 10
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2870x
Vystudoval systematickou biologii a ekologii, od roku 2002 působí v Hnutí DUHA, především v olomoucké místní skupině. Zabývá se především ochranou a monitoringem velkých šelem, ochranou lesů a zeleně. V současnosti je také doktorandem Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.