Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na vandru s medvědy

29. 09. 2009 22:06:00
Jeden den v životě (cesta z města do Slovenského rudohoří - Poľany, nepříliš známého malebného koutu Slovenska s množstvím přírodních krás - včetně medvědů...).

Půlnoc se překlopila do dalšího dne a já konečně zavírám víko počítače. Jako obvykle před odjezdem na delší cestu dodělávám na poslední chvíli resty za minulý týden, respektive odsunuji méně urgentnější záležitosti o týden později. Nočním vlakem s Dajou vyrážíme po čase opět na slovenský vandr.

K vlaku dobíháme na poslední chvíli, běžím napřed abych koupil jízdenky. Hned při nástupu si nás všímá průvodčí a záhy zjišťujeme, že místo lístku pro dva máme lístek jen pro jednoho. Doplatím 174 korun a následně zjišťuji, že průvodčí nám naúčtoval dvakrát třicetikorunový poplatek. Snažím se nerozčilovat a využít noční cestu k spánku.

S jedním přestupem v Žilině ráno dorážíme do Banské Bystrice, kde vyhledáváme stanoviště busu a kolem desáté hodiny vystupujeme v podhorské vísce Hrochoť. Pomalu se vydáváme na pouť ne příliš známým slovenským pohořím Poľana.

První dvě hodiny nás cesta vede údolím po vcelku nezáživné asfaltce, je vedro a přemýšlím, jestli jsme si nemohli vybrat zajímavější začátek vandru. V osadě Kyslinky mě však ze zamyšlení vytrhuje plápolavý let ptáka se širokými černobílými křídly. Kolem jsou krátce spasené louky s remízky stromů a keřů, tedy biotop, který by skutečně mohl vyhovovat dudkům, ale v nadmořské výšce kolem 800 metrů bych ho nečekal. Házíme k cestě batohy a vydáme se k místu, kam pták zaletěl, abychom se přesvědčili, že se skutečně jedná o tohoto vzácného opeřence.

 

Biotop dudka chocholatého poblíž osady Kyslinky

Je po poledni, slunce pálí, dospáváme noc na pastvině pod lesem a vyruší nás jen průchod bači se stovkou zvonících ovcí, poslední zvířata se kymácivě belhají. Málem bych už zapomněl, že se na Slovensku ještě pasou ovce salašnickým způsobem.

 

P1070400.jpg

 

V pozdním odpoledni stoupáme lesem do sedla, míjíme několik postarších naučných tabulí, které nám sdělují, že na Poľaně žije 40 medvědů, což se zdá pořád vcelku reálné číslo. V podvečer se zastavujeme u opuštěné, dobře skryté salaše. Necháváme tu batohy, bereme jen foťák a dalekohled a vyrážíme na večerní pozorování medvědů.

Cesta se klikatí mezi malebnými stráněmi zarostlými jalovci. Jsme tu poprvé, ale pár dnů starý medvědí trus na cestě naznačuje, že by akce nemusela být marná.

 

IMG_0193.jpg

Po patnácti minutách dojdeme k lovecké chatě s dvěma auty. Je zavřená, lovci jsou už zřejmě na čekané. Zvažujeme, odkud bude nejlepší rozhled, pak stoupáme málo znatelnou cestu vzhůru pastvinou, tiše našlapujeme a náhle, za druhým průhledem mezi solitérními smrky ho vidím. Už se díváme přímo na sebe – já a asi stokilový medvěd s bílými skvrnami na plecích. Není to mé první setkání s volně žijícím medvědem, ale na vzdálenost 40 metrů člověku vždycky trochu zamrazí v zádech. Nemůžu od šelmy odtrhnout oči, loktem upozorním Daju a pak si uvědomím, že bych se neměl zvířeti dívat přímo do očí – aspoň tak praví jedna z pouček, se kterou seznamujeme veřejnost na besedách při našem osvětovém programu v Beskydech. Trochu otočím hlavu, medvěd lehce nadzvedne přední nohy a peláší pryč.

Vracíme se zpátky kolem lovecké chaty, opojeni nevšedním zážitkem a vybíráme jiné pozorovací místo pod cestou. Slunce už zapadlo, když nás na protějším svahu zaujmou pohybující se skvrny. Zaostříme dalekohledem a vidíme další dva medvědy – jeden zcela tmavý, druhý světlý. Soukají se pomalu do kopce přes jalovcovou stráň. Snažíme se udělat pár fotek, ale je málo světla a na digitálních displejích se nám zobrazují jen rozmazané šmouhy.

medvedi_slouc3.JPG

Když už není skoro nic vidět, vracíme se k salaši. Je trochu nepříjemné, že se vydáváme stejným směrem jako medvědi před hodinou, a tak před nepřehlednými úseky cesty mluvíme nahlas, abychom případné obyvatele houští předem upozornili. Obklopuje nás chladná, ale jasná srpnová noc, uleháme před salaší a o medvědech si už tentokrát nemusíme nechat zdát. Tři medvědi v jeden den se nevidí často, ale během týdne putování jsme už více velkých šelem nepotkali.

 

Článek vyšel 29. 9. v týdeníku RESPEKT.

Autor: Miroslav Kutal | úterý 29.9.2009 22:06 | karma článku: 18.14 | přečteno: 2931x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Ilja Hynek

Drsný příběh jedné šťastné rodiny

Je krásný nedělní jarní den, roku 2018. Blíží se devátá hodina ranní a je ticho. Podezřelé ticho. Zvláště, pokud jste rodina s třemi malými dětmi bydlící na kraji obce ve velkém domě se zahradou.

18.11.2017 v 17:29 | Karma článku: 7.38 | Přečteno: 425 | Diskuse

Milan Smrž

Paralely zániku

Má něco společného vývoj pohledu na ohrožení naší civilizace globálním oteplováním a fáze, kterými se mění postoj vážně ohroženého člověka k jeho vlastní nemoci? Možná překvapivě mnoho.

15.11.2017 v 13:00 | Karma článku: 7.38 | Přečteno: 275 | Diskuse

Mirek Matyáš

Norsko hrozný, Malajsie naprosto strašný, u nás je to naštěstí oukej.

Spoustu zaručených pravd a informací slýchám při diskuzích na téma energetické úspory. Opravdu se ten svět kvůli elektromobilům zbláznil?

13.11.2017 v 8:48 | Karma článku: 13.96 | Přečteno: 1439 | Diskuse

Jaroslav Trnovec

Elektřina jako náhrada spalovacích motorů? Zatím jen snění ekofantastů.

O elektřině se dnes všude mluví jako o pohonu budoucnosti, spalovací motory jsou prý mrtvé a životní prostředí prostě potřebuje, abychom jezdili na nějaký ekologický pohon.

10.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 33.97 | Přečteno: 867 | Diskuse

Petr Ovčáček

Zelení aktivisté chtějí titul šampiona doslova za každou cenu

Zpráva z tisku: Německá strana Zelených požadovala, aby v Německu okamžitě skončilo 20 uhelných elektráren, které nejvíc znečišťují životní prostředí. A do roku 2030 se pak úplně rozloučit s produkcí elektřiny nebo tepla z uhlí.

8.11.2017 v 14:10 | Karma článku: 33.45 | Přečteno: 936 | Diskuse
Počet článků 10 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2820
Vystudoval systematickou biologii a ekologii, od roku 2002 působí v Hnutí DUHA, především v olomoucké místní skupině. Zabývá se především ochranou a monitoringem velkých šelem, ochranou lesů a zeleně. V současnosti je také doktorandem Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.