Se vzácnými zvířaty se naučíme žít
Nejde pouze o to, aby myslivci pochopili, že v krajině obývané velkými šelmami nemají exkluzivní monopol na zabíjení srn, nebo turisté v beskydských kopcích – stejně jako na Slovensku – věděli, jak se chovat, když potkají medvěda. Většina problémů v našem spolužití se zvířaty může být mnohem subtilnějšího rázu.
Malým náhledem do našich rezerv budiž nedávná lokální „katastrofa“ na Šternbersku na střední Moravě. Novinové titulky informovaly, že vinou bobří hráze na potoku Bystřice měl potok zaplavit louku, kde se pasou krávy. Splachy z pastviny poseté výkaly jej tak silně znečistily, že nebylo možné vodu upravit na pitnou. Podle tohoto scénáře se viníkem se stal kdysi vyhubený savec, který díky migraci z Rakouska i znovuvysazení v chráněné krajinné oblasti LitovelskéPomoraví osidluje nová místa. Zdá se, že přísně chráněný bobr se přemnožil a nyní sklízíme nežádoucí ovoce špatně nasazeného stromu ochrany přírody. V médiích se začalo spekulovat o tom, jaké kroky zahájit k tomu, aby bobři narušující nesporný veřejný zájem – dodávky pitné vody – mohli být odchyceni a jejich domov – bobří hráz – odstraněna.
Leč některé senzace nejsou tak senzační, jak se na první pohled zdály. Kdo u všech všudy povolil pastvu dobytka na břehu potoka, který je zdrojem vody pro tři okolní vesnice? Po každém větším dešti by nastal stejný problém i bez bobří hráze. Navíc, ač podrobnější vyšetřování České inspekce životního prostředí zatím není ukončeno, zdá se pravděpodobné, že za znečištění dotyčného potoka může spíše porucha výše položené čističky v Moravském Berouně a vývěry podzemních pramenů, které jsou díky vyššímu obsahu manganu nevhodné pro úpravu na pitnou vodu. Což vypadá méně spektakulárně než přetékající bobří hráz.
Bobři, rysi či orli nebo divoké pralesy jsou součástí české krajiny – stejně jako staré aleje, pokosené louky i boží muka a moderní domy. Tvoří ji místa, která vznikla díky práci stovek generací lidí, i kousky přírodní divočiny. Proto se vracející vzácná zvířata těší velké popularitě.
V každém případě i zde platí, že učit se soužití s divokými tvory je o poznání náročnější než jejich prostý obdiv do doby, než se objeví první problémy. Většinu konfliktů však jde rozumně řešit, aniž bychom zvířata odchytávali nebo přemisťovali „někam do divočiny“. Bobří hráz ohrožující lidské statky lze například perforovat dlouhou trubkou, která zajistí pokles hladiny. A divoká příroda bude tak divoká, jakou se rozhodneme přijmout. Mohou to být horské pralesy, kde stromy nejen rostou, ale také padají nebo usychají, či přirozeně meandrující vodní tok s bobřími hrázemi. A je namístě připomenout, že ve výsledku může mít revitalizovaná, přírodnější krajina i ekonomické výhody.
Když se před patnácti lety v New Yorku rozhodovali, jak řešit problém špatné kvality vody, měli dvě možnosti. Buď postavit novou úpravnu, nebo revitalizovat okolí jezera, odkud metropole čerpala vodu. Výkup pozemků pro obnovu lesa sice nebyl laciný, ale v součtu vyšla akce levněji minimálně o šest miliard dolarů a město ušetří 300–500 miliónů ročně na údržbě složitých technických zařízení na úpravu vody.
A podobné to je i s českou krajinou: buď dáme prostor také přírodě a jejím obyvatelům a naučíme se žít tak, abychom eliminovali střety s některými vzácnými druhy. Nebo budeme pokračovat v industrializaci krajiny a pro jistotu se postupně zbavovat všech potenciálně konfliktních zvířat. V prvním případě můžeme výhledově počítat přínosy a služby, které nám přírodní prostředí zdarma poskytuje. V druhém případě však budeme stále více doplácet na chybějící takzvané ekosystémové služby, jež spočívají v zadržování vody v krajině, čištění vzduchu, ochraně půdy nebo příjemném prostředí k odpočinku a relaxaci. A v takové krajině budou chybět i její perly, vzácná zvířata.
Text vyšel v Lidových novinách 9.8.2010.
Miroslav Kutal
Divoký východ. Černá sjezdovka, za kterou může kůrovec
Pan Radomír Prus, jednatel společnosti Capital group service a několika dalších firem holdingu Excelsior v posledním čísle týdeníku Horizont obsáhle obhajuje svůj záměr nové ilegální sjezdovky ski areálu Armáda v Dolní Lomné a tiskovou zprávu Hnutí DUHA, které na činnost upozornilo veřejnost, označuje za „blábol“.
Miroslav Kutal
Má smysl kácet u Ptačího potoka?
Několik autorů již blíže rozebíralo okolnosti blokády nelegálního kácení u Ptačího potoka a některé pověry, které se kolem akce objevují. Shrnuji a doplňuji důvody, proč je zásah nesmyslný zejména z důvodu regulace šíření kůrovce. Považuji to za důležité zejména z ohledem na fakt, že těžba dřeva v národním parku je ze zákona možná pouze v případě, že se jedná o kůrovcem napadené stromy.
Miroslav Kutal
Fotopříběh: Rysí kořist u Bílého Kříže (CHKO Beskydy)
Rys ostrovid je v naší přírodě nejčastější velkou šelmou a oponenti (někteří myslivci) mu rádi vytýkají lov „plýtvavým způsobem“ či dokonce, že často zabíjí jen „ze zábavy“. Opomenu pro tentokrát diskuzi na téma, zda lov zvěře ze strany myslivců (tzv. obhospodařování zvěře) probíhá ze zábavy, pro potřebu uživit se, či z nějakého vyššího cíle „péče o zvěř“.
Miroslav Kutal
Rozhovor s medvědem: když lidi nabízejí, tak bereme
Na Slovensku se prý přemnožili medvědi, pojišťovny nás varují, že „jsou tam všude“. Před časem jsem se vydal přímo do jámy lvové — do Západních Tater. Bez jakékoliv zbraně, jen s celtou, hrstkou jídla a plynovým vařičem. V divokých horách jsem strávil sedm dnů — a přežil kupodivu bez zranění. Jaké jsou pohledy medvědů na lidské počínání jsem zjistil v rozhovoru s obávaným „zabijákem“.
Miroslav Kutal
Příští povodeň ve Slavoníně může být menší
Česká zemědělsky obdělávaná krajina prošla za posledních šedesát let radikálními změnami. Násilné scelování pozemků v 50. letech 20. století znamenalo rozsáhlé zjednodušení a rozorání krajiny: likvidaci remízků, mezí a stromořadí podél polních cest. Během 50. let se rozloha rozptýlené zeleně snížila čtyřikrát, její celkový úbytek do roku 1990 činil 50 000 hektarů a byly zrušeny dvě třetiny polních cest. Tyto neobdělávané plochy byly základní kostrou pestré přírody – sloužily jako domov pro mnoho druhů ptáků, menších savců, hmyzu nebo rostlin, chránily půdu před erozí a zadržovaly vodu v krajině. Rozptýlená zeleň tak ve výsledku zvyšovala ekologickou stabilitu krajiny.
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá
Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...
ANALÝZA: Smutný Den nezávislosti Izraele. Ve válce, opuštěn a rozhlodáván zevnitř
Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli „Měli bychom to oslavit. Určitě půjdu na hřbitov s kyticí květin a každému padlému dám na hrob...
Česká stopa zatčených oligarchů vede nejspíš k luxusním bytům v Praze
Premium Ukrajina by mohla poprvé usilovat o zablokování nemovitostí, které její občan vlastní v Praze. Jak...
„Podívejte, vychází Země!“ Fotografie z Apolla 8 změnila lidstvu pohled na svět
Seriál Země jako nádherné a životem překypující umělecké dílo uprostřed nicoty. Přesně tak zachytili naši...
Kočka, Rittig a další. Projekt mapuje, kdo ukrývá peníze v dubajských bytech
Mezinárodní investigativní projekt Dubai Unlocked zmapoval, jak se dubajské nemovitosti staly...
Prodej bytu 2+1 51 m2 Hornická, Dobříš
Hornická, Dobříš, okres Příbram
3 698 500 Kč
- Počet článků 10
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2870x