Na vandru s medvědy
Půlnoc se překlopila do dalšího dne a já konečně zavírám víko počítače. Jako obvykle před odjezdem na delší cestu dodělávám na poslední chvíli resty za minulý týden, respektive odsunuji méně urgentnější záležitosti o týden později. Nočním vlakem s Dajou vyrážíme po čase opět na slovenský vandr.
K vlaku dobíháme na poslední chvíli, běžím napřed abych koupil jízdenky. Hned při nástupu si nás všímá průvodčí a záhy zjišťujeme, že místo lístku pro dva máme lístek jen pro jednoho. Doplatím 174 korun a následně zjišťuji, že průvodčí nám naúčtoval dvakrát třicetikorunový poplatek. Snažím se nerozčilovat a využít noční cestu k spánku.
S jedním přestupem v Žilině ráno dorážíme do Banské Bystrice, kde vyhledáváme stanoviště busu a kolem desáté hodiny vystupujeme v podhorské vísce Hrochoť. Pomalu se vydáváme na pouť ne příliš známým slovenským pohořím Poľana.
První dvě hodiny nás cesta vede údolím po vcelku nezáživné asfaltce, je vedro a přemýšlím, jestli jsme si nemohli vybrat zajímavější začátek vandru. V osadě Kyslinky mě však ze zamyšlení vytrhuje plápolavý let ptáka se širokými černobílými křídly. Kolem jsou krátce spasené louky s remízky stromů a keřů, tedy biotop, který by skutečně mohl vyhovovat dudkům, ale v nadmořské výšce kolem 800 metrů bych ho nečekal. Házíme k cestě batohy a vydáme se k místu, kam pták zaletěl, abychom se přesvědčili, že se skutečně jedná o tohoto vzácného opeřence.
Je po poledni, slunce pálí, dospáváme noc na pastvině pod lesem a vyruší nás jen průchod bači se stovkou zvonících ovcí, poslední zvířata se kymácivě belhají. Málem bych už zapomněl, že se na Slovensku ještě pasou ovce salašnickým způsobem.
V pozdním odpoledni stoupáme lesem do sedla, míjíme několik postarších naučných tabulí, které nám sdělují, že na Poľaně žije 40 medvědů, což se zdá pořád vcelku reálné číslo. V podvečer se zastavujeme u opuštěné, dobře skryté salaše. Necháváme tu batohy, bereme jen foťák a dalekohled a vyrážíme na večerní pozorování medvědů.
Cesta se klikatí mezi malebnými stráněmi zarostlými jalovci. Jsme tu poprvé, ale pár dnů starý medvědí trus na cestě naznačuje, že by akce nemusela být marná.
Po patnácti minutách dojdeme k lovecké chatě s dvěma auty. Je zavřená, lovci jsou už zřejmě na čekané. Zvažujeme, odkud bude nejlepší rozhled, pak stoupáme málo znatelnou cestu vzhůru pastvinou, tiše našlapujeme a náhle, za druhým průhledem mezi solitérními smrky ho vidím. Už se díváme přímo na sebe – já a asi stokilový medvěd s bílými skvrnami na plecích. Není to mé první setkání s volně žijícím medvědem, ale na vzdálenost 40 metrů člověku vždycky trochu zamrazí v zádech. Nemůžu od šelmy odtrhnout oči, loktem upozorním Daju a pak si uvědomím, že bych se neměl zvířeti dívat přímo do očí – aspoň tak praví jedna z pouček, se kterou seznamujeme veřejnost na besedách při našem osvětovém programu v Beskydech. Trochu otočím hlavu, medvěd lehce nadzvedne přední nohy a peláší pryč.
Vracíme se zpátky kolem lovecké chaty, opojeni nevšedním zážitkem a vybíráme jiné pozorovací místo pod cestou. Slunce už zapadlo, když nás na protějším svahu zaujmou pohybující se skvrny. Zaostříme dalekohledem a vidíme další dva medvědy – jeden zcela tmavý, druhý světlý. Soukají se pomalu do kopce přes jalovcovou stráň. Snažíme se udělat pár fotek, ale je málo světla a na digitálních displejích se nám zobrazují jen rozmazané šmouhy.
Když už není skoro nic vidět, vracíme se k salaši. Je trochu nepříjemné, že se vydáváme stejným směrem jako medvědi před hodinou, a tak před nepřehlednými úseky cesty mluvíme nahlas, abychom případné obyvatele houští předem upozornili. Obklopuje nás chladná, ale jasná srpnová noc, uleháme před salaší a o medvědech si už tentokrát nemusíme nechat zdát. Tři medvědi v jeden den se nevidí často, ale během týdne putování jsme už více velkých šelem nepotkali.
Článek vyšel 29. 9. v týdeníku RESPEKT.
Miroslav Kutal
Divoký východ. Černá sjezdovka, za kterou může kůrovec
Pan Radomír Prus, jednatel společnosti Capital group service a několika dalších firem holdingu Excelsior v posledním čísle týdeníku Horizont obsáhle obhajuje svůj záměr nové ilegální sjezdovky ski areálu Armáda v Dolní Lomné a tiskovou zprávu Hnutí DUHA, které na činnost upozornilo veřejnost, označuje za „blábol“.
Miroslav Kutal
Má smysl kácet u Ptačího potoka?
Několik autorů již blíže rozebíralo okolnosti blokády nelegálního kácení u Ptačího potoka a některé pověry, které se kolem akce objevují. Shrnuji a doplňuji důvody, proč je zásah nesmyslný zejména z důvodu regulace šíření kůrovce. Považuji to za důležité zejména z ohledem na fakt, že těžba dřeva v národním parku je ze zákona možná pouze v případě, že se jedná o kůrovcem napadené stromy.
Miroslav Kutal
Fotopříběh: Rysí kořist u Bílého Kříže (CHKO Beskydy)
Rys ostrovid je v naší přírodě nejčastější velkou šelmou a oponenti (někteří myslivci) mu rádi vytýkají lov „plýtvavým způsobem“ či dokonce, že často zabíjí jen „ze zábavy“. Opomenu pro tentokrát diskuzi na téma, zda lov zvěře ze strany myslivců (tzv. obhospodařování zvěře) probíhá ze zábavy, pro potřebu uživit se, či z nějakého vyššího cíle „péče o zvěř“.
Miroslav Kutal
Rozhovor s medvědem: když lidi nabízejí, tak bereme
Na Slovensku se prý přemnožili medvědi, pojišťovny nás varují, že „jsou tam všude“. Před časem jsem se vydal přímo do jámy lvové — do Západních Tater. Bez jakékoliv zbraně, jen s celtou, hrstkou jídla a plynovým vařičem. V divokých horách jsem strávil sedm dnů — a přežil kupodivu bez zranění. Jaké jsou pohledy medvědů na lidské počínání jsem zjistil v rozhovoru s obávaným „zabijákem“.
Miroslav Kutal
Příští povodeň ve Slavoníně může být menší
Česká zemědělsky obdělávaná krajina prošla za posledních šedesát let radikálními změnami. Násilné scelování pozemků v 50. letech 20. století znamenalo rozsáhlé zjednodušení a rozorání krajiny: likvidaci remízků, mezí a stromořadí podél polních cest. Během 50. let se rozloha rozptýlené zeleně snížila čtyřikrát, její celkový úbytek do roku 1990 činil 50 000 hektarů a byly zrušeny dvě třetiny polních cest. Tyto neobdělávané plochy byly základní kostrou pestré přírody – sloužily jako domov pro mnoho druhů ptáků, menších savců, hmyzu nebo rostlin, chránily půdu před erozí a zadržovaly vodu v krajině. Rozptýlená zeleň tak ve výsledku zvyšovala ekologickou stabilitu krajiny.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí
Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...
Pronájem bytu 1+kk 47m - REZERVACE
U Rokle, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav - Brandýs nad Labem, okres Praha-východ
15 000 Kč/měsíc
- Počet článků 10
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2870x