Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rozhovor s medvědem: když lidi nabízejí, tak bereme

4. 10. 2010 20:10:00
Na Slovensku se prý přemnožili medvědi, pojišťovny nás varují, že „jsou tam všude“. Před časem jsem se vydal přímo do jámy lvové — do Západních Tater. Bez jakékoliv zbraně, jen s celtou, hrstkou jídla a plynovým vařičem. V divokých horách jsem strávil sedm dnů — a přežil kupodivu bez zranění. Jaké jsou pohledy medvědů na lidské počínání jsem zjistil v rozhovoru s obávaným „zabijákem“.
Medvěd hnědý při hledání potravy.Medvěd hnědý při hledání potravy.L. Machalová

Mohl byste našim čtenářům prozradit, kdo jste, odkud pocházíte a čím se zabýváte?

Lidé mě pojmenovali medvěd hnědý, v mezinárodní řeči Ursus arctos. Tady na Slovensku mi taky říkají maco. Pocházím přímo odsud, generace mých předků tu žijí po tisíce let. Tatry jsou jediným místem na Slovensku, kde nás člověk nikdy zcela nevyhubil. Naši příbuzní se ale vyskytují skoro v celé Eurasii až po Kamčatku, a taky v Severní Americe. Momentálně se zabývám sběrem borůvek a malin. Sezóna vrcholí a je jich tu opravdu hodně.

To nezní moc přesvědčivě. Jste největší evropská šelma, opravdu se pro vás v horách nenajde něco výživnějšího?

Těžko. Těch sladkých bobulí tu rostou tisíce hektarů a jsou dostupné bez jakékoli námahy, stačí hlavu zabořit do borůvčí, podobně jak to dělají stroje na sklízení obilí. Borůvky žeru i s listím. Kdybych teď ztrácel čas a energii běháním za jeleny, nemusel bych nabrat dost zásob na zimu.

Chcete říct, že vůbec nelovíte?

Největší zvíře, které jsem za život ulovil, byl malý zajíček, na kterého jsem náhodou narazil při vyhrabávání vosího hnízda. Možná to nezní zrovna hrdinsky, ale mnohem raději si pochutnám na různých zdechlinách, které najdu v lese po tuhé zimě nebo které zbudou po řádově lepších lovcích, než jsem já — třeba po vlcích nebo rysech. (Trhaně zabručí způsobem podobným smíchu.) Ze srny, kterou uloví, sežere rys první den sotva jednu kýtu. Zahrabe si ji jen lehce do listí nebo sněhu a věří, že nikdo nezjistí, co se tam ukrývá... asi se nikdy nepoučí. Krkavci to možná z výšky nepoznají, ale my máme ze všech šelem nejlepší čich.

Dobrá, ale není vzácností, že se také chodíte krmit odpadky do vesnic a hotelů, a strašíte tak místní obyvatele a turisty...

To máte tak, kdybyste třeba stavěl brloh, tedy dům, a nechával si kameny nebo cihly, které zrovna nepotřebujete, před plotem volně přístupné, divil byste se, že vám je někdo do týdne ukradne? My nechceme působit problémy, ale vůně hnijících pochoutek je pro nás neodolatelná, i když je les plný zralých plodů. Je to i celkem logické a nechápu, proč se tomuto našemu „alternativnímu“ životnímu stylu lidé tak diví? Vždyť zájem každého tvora — možná to platí i o vás lidech — je uživit se s co nejmenší námahou, především, pokud je nějak znevýhodněný nebo v těžké životní situaci, jak by se řeklo u vás. Takže především medvědí puberťáky a velmi mladé matky medvědice tyto voňavé, zajímavé a výživné zbytky lákají, protože se k nim mohou lehce dostat. Když lidi nabízejí, tak bereme. Jejich reakce na mé příbuzné, kteří se vlastně jen řídí svým instinktem, je však bohužel až přehnaně hysterická. Stává se dokonce, že medvědi jsou bez výstrahy zabiti! To je snad i z vašeho lidského pohledu těžko pochopitelné. Ostatní medvědi se z toho přece nedozvědí, co se vlastně stalo, a dokud budou vesnice pod horami poskytovat snadné „odpadkové občerstvení“, budou další a další medvědi vystaveni pokušení toho využít. A takové chování — jak jsem z vaší otázky pochopil — lidé berou jako problém.

V některých zemích tyto potíže řeší ukládáním biologického odpadu do medvěduvzdorných kontejnerů nebo popelnice zavírají do garáží. Setkal jste se tím někdy v Tatrách?

To by mohlo být dobré řešení, ale osobně jsem se tím ještě nesetkal. Možná to někde zkoušeli, ale pokud vím, zatím se konflikty řeší spíš odstřelem než prevencí.

Na Slovensku je váš druh docela známá mediální postava. Liptovský tisk nedávno otvíral svou titulní stránku příběhem o houbaři, který se před vámi schoval na strom a nic se mu nestalo. Jak se vám daří dosahovat takové popularity?

Abych řekl pravdu, nemám z tohoto typu popularity příliš radost. Když se objevíme ve zprávách, téměř vždy to vypadá, že jsme zákeřní zabijáci. Tak tomu ale není. Z pochopitelných důvodů není dán prostor druhé straně (tedy nám), a většinou ani lidem, kteří o našem životě ví trochu víc než jen to, že můžeme být nebezpeční.

Jaký je tedy skutečný vztah medvědů k lidem?

My nepovažujeme člověka za svou potravu. Kdyby tomu tak bylo, denně by se z lesů ztrácely desítky lidí. Smířili jsme se s tím, že lidé osídlili prakticky všechny nížinaté oblasti podél velkých řek, ale aspoň v horách bychom rádi měli klid. Většinou se lidé drží cest, různých chodníčků a podobně. Ale teď, když rostou houby, stává se také, že od východu do západu slunce doslova v rojnicích prolézají každým křovím. Opravdu někdy nevíme, kam se uchýlit. Nejjistější je zůstat v nevytěžených polomech, které jsou velmi zarostlé a o houbu tu nezakopnete (zato je tu spoustu malin...). Bohužel po velké větrné kalamitě před šesti lety lidé většinu stromů odtáhli, postavili nové cesty, a tak nám skoro všechny tyto skvělé skrýše zlikvidovali.

Podobné rojnice se v lese objevují, když začne lovecká sezóna a lidé nahánějí zvířata, která pak myslivci ze skrytých pozic odstřelují. V listopadu se však již chystáme k zimnímu spánku a vyrušení přímo z brlohu není nic příjemného. Pak se není čemu divit, že někomu z nás trochu ujedou nervy. Asi byste byl taky dost nevrlý, kdyby vám doma, když chcete spát, rámusil nějaký cizinec. Když dojde na jakýkoli vážnější konflikt člověka s medvědem, považuje se člověk za nevinnou oběť vydanou napospas náhlé zlovůli medvěda, a pokud přitom medvěda zastřelí, berou to lidé jako opodstatněnou obranu. To mi ale nepřijde příliš fér.

Ale došlo také k několika vážným zraněním člověka...

Ano, ale zjišťoval někdo z lidí, proč medvěd útočil? Už předem je to zkreslené tím, že medvědi nemohou vypovídat. Znám ale okolnosti některých střetnutí: byly způsobeny buď přímo provokací ze strany lidí, nebo jejich špatným chováním. Přitom na Slovensku denně dochází k desítkám, ba stovkám setkání, která končí bez konfliktu, dokonce o nich člověk většinou ani neví. A v tom je ten nepoměr: lidé náš druh posuzují na základě informací, které neodpovídají skutečnosti, a prokazují nám tak medvědí službu.

Není problém také v tom, že je váš druh přemnožený?

Myslím si, že je přemnožený jiný druh, ne medvěd (přestože mají medvědi slabě vyvinuté mimické svaly, zdá se, že se huňáč pousmál). My nemáme přesnou „evidenci obyvatel“, abychom tohle mohli posoudit. A tu nemají dokonce ani autoři výroku o našich počtech na Slovensku.

Celkové statistiky však přesto ukazují soustavný nárůst v posledních čtyřiceti letech.

Ano, ale kdo čte pozorně tyto statistiky, zaznamená zároveň pokles konfliktů s člověkem a s hospodářskými zvířaty. S útlumem pastevectví v horách došlo ke zvýšení našich počtů, ale to ještě nemusí znamenat, že jsme přemnožení. Je nás tolik, jak úživné je prostředí, kde žijeme.

Co si pak ale myslet o tom, když se medvědi vyskytují i v nižších polohách, v kukuřičném lánu?

Není to nic jiného než přirozená reakce na dočasně snadno dostupný potravní zdroj. A navíc, pokud neprobíhá zrovna sklizeň, v kukuřici za celé dny nepotkáte jediného člověka. Podobně jako se lidé stěhují a jezdí po silnicích, ani my nezůstáváme na jednom místě v lese celý rok, ale hledáme nejvhodnější biotopy od jara do podzimu v rámci rozsáhlého území.

Několik medvědů žije i v Česku. Pro někoho je to až příliš kulturní krajina, kde medvědi nemohou nalézt vhodný prostor k životu. Neměli by medvědi přece jen trochu lépe vybírat, kde se usídlí?

Pro mě také není příliš pochopitelné, že jistý druh původem z Afriky osidluje nejsevernější oblasti Sibiře nebo Kanady. Ale protože nemám lidské myšlení, nechám lidi, ať si sami zváží, kde všude se chtějí usídlit a jaké to bude mít důsledky. Pokud vím, medvědi v Česku žijí zatím jen v Beskydech, což je pohoří srovnatelné třeba se slovenskou Polanou. Tam žije medvědů zhruba desetkrát více, možná se zde pohybuje také desetkrát méně lidí, to neumím přesně posoudit. Takže si myslím, že území, která dnes medvědi osidlují, a počet medvědů v nich vcelku odpovídá tomu, jak je pro medvědy území úživné z hlediska potravy, úkrytů, klidu a možností, jak se tam po vlastních tlapách dostat.

Děkuji za rozhovor a přeji příjemný a ničím nerušený zbytek pastvy.

Rozhovor vyjde podzimním čísle v Sedmé generace.

Autor: Miroslav Kutal | pondělí 4.10.2010 20:10 | karma článku: 23.71 | přečteno: 1717x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Milan Radek

Co dokážou zubožené menšiny které emigrují za lepším životem

Poté co Španělé a Portugalci dobyli ty civilizované národy v Americe, a Angláni se museli spokojit s divochy, tak zubožení Evropaně si to našněrovali do Ameriky. Území kde dnes leží USA bývalo obydleno kulturami které neviděly

22.7.2017 v 0:15 | Karma článku: 27.96 | Přečteno: 605 | Diskuse

Jana Slaninová

Burácející kina

V době, kdy moje o dva roky mladší ségra byla "mazák", protože už chodila na základce do první třídy, na zahradě u babičky zakopla o skleničku a jak pád nemohla vybrat, ještě na ni dupla.

21.7.2017 v 20:02 | Karma článku: 10.07 | Přečteno: 354 | Diskuse

Pavel Hruban

Blahoslavený Hroznata

V letošním roce uplynulo 800 let od smrti blahoslaveného Hroznaty, člena premonstrátského řádu a patrona plzeňské diecéze.

21.7.2017 v 16:49 | Karma článku: 9.29 | Přečteno: 219 | Diskuse

Lucie Pražáková

Damiánův zápisník

Mívali jsme černého kocoura, říkali jsme mu Damián. Damián již několik let prohání se svojí tříbarevnou kamarádkou Lindou duhové myšky v kočičím nebi, před nedávnem jsem však ve sklepě mezi starými krámy našla jeho zápisník.

21.7.2017 v 15:47 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 169 | Diskuse

Milan Šupa

Jsou Slované méněcenná rasa? Z hlediska západu žel ano!

Pro západ jsou Slované stále cosi méněcenné, co mu má sloužit. Západ totiž vždy byl a stále je vůči Slovanům nepřející a nevraživý.

21.7.2017 v 15:15 | Karma článku: 37.91 | Přečteno: 1960 | Diskuse
Počet článků 10 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2814
Vystudoval systematickou biologii a ekologii, od roku 2002 působí v Hnutí DUHA, především v olomoucké místní skupině. Zabývá se především ochranou a monitoringem velkých šelem, ochranou lesů a zeleně. V současnosti je také doktorandem Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.