Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Divočina

Miroslav Kutal

Divoký východ. Černá sjezdovka, za kterou může kůrovec

Pan Radomír Prus, jednatel společnosti Capital group service a několika dalších firem holdingu Excelsior v posledním čísle týdeníku Horizont obsáhle obhajuje svůj záměr nové ilegální sjezdovky ski areálu Armáda v Dolní Lomné a tiskovou zprávu Hnutí DUHA, které na činnost upozornilo veřejnost, označuje za „blábol“.

8.3.2013 v 20:53 | Karma článku: 20.13 | Přečteno: 997 | Diskuse

Miroslav Kutal

Má smysl kácet u Ptačího potoka?

Několik autorů již blíže rozebíralo okolnosti blokády nelegálního kácení u Ptačího potoka a některé pověry, které se kolem akce objevují. Shrnuji a doplňuji důvody, proč je zásah nesmyslný zejména z důvodu regulace šíření kůrovce. Považuji to za důležité zejména z ohledem na fakt, že těžba dřeva v národním parku je ze zákona možná pouze v případě, že se jedná o kůrovcem napadené stromy.

9.8.2011 v 12:27 | Karma článku: 38.28 | Přečteno: 5253 | Diskuse

Miroslav Kutal

Se vzácnými zvířaty se naučíme žít

Do české krajiny vrací unikátní zvířata, jež byla v minulosti vyhubena. Horské lesy Beskyd a Šumavy už obývá slušná populace rysů. Ve skalách Českého Švýcarska nebo Broumovska nebo na kostelních věžích v Praze opět hnízdí sokoli. Nad třeboňskými rybníky krouží orli mořští. Do stále více řek se vrací bobři, kteří od nás zmizeli před 200 lety. Ale se vzácnými zvířaty přichází nový úkol i pro nás: musíme se znovu naučit s nimi sdílet krajinu, což jsme desítky i stovky let nedělali. Myslivcům to očividně působí potíže, a proto pytláci soustavně odstřelují vzácné rysy a tajemní zabíječi kladou otrávené návnady na orly. Ale výzva nekončí u myslivců. Týká se rovněž nás ostatních.

9.8.2010 v 18:40 | Karma článku: 23.24 | Přečteno: 1617 | Diskuse

Miroslav Kutal

Přírodní drama u pramenů Vltavy: (zase) zde usychají stromy

Turisticky oblíbené prameny Vltavy nedaleko šumavské Kvildy se za poslední rok změnily téměř k nepoznání. Vody z podzemí je stále dost, přesto okolní lesy chřadnou. Hlavním původcem však v tomto případě není člověk. Obnova lesa v první zóně národního parku probíhá pod taktovkou drobného podkorního hmyzu s tajuplným jménem lýkožrout...

8.8.2009 v 18:40 | Karma článku: 32.59 | Přečteno: 4738 | Diskuse
Počet článků 10 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2817
Vystudoval systematickou biologii a ekologii, od roku 2002 působí v Hnutí DUHA, především v olomoucké místní skupině. Zabývá se především ochranou a monitoringem velkých šelem, ochranou lesů a zeleně. V současnosti je také doktorandem Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.